Úvahy cestou z volební místnosti

Vážení a milí farníci, ze všeho nejdříve mi dovolte, abych vám poděkoval, že jste se voleb do Poslanecké sněmovny účastnili a nenechali tak budoucí nasměrování České republiky v rukou někoho jiného. Tím však naše odpovědnost za veřejné dění nekončí.

Ať se nám to líbí, nebo ne, musíme sledovat kroky našich zvolených zástupců, přemýšlet nad nimi, modlit se a všemožně bránit ztrátě paměti, abychom příliš snadno nepodléhali krásným a laciným slibům od lidí nevěrohodných.

Více než dosud, bychom se měli spolu o politice bavit. Kdo jednotlivé poslance a senátory, ale i komunální a krajské politiky, osobně zná, měl by se o svou zkušenost dělit s druhými. Zvláštní odpovědnost máme všichni za děti a mládež, kteří do voleb sice zatím nemohou zasáhnout, ale činnost politiků se jich bezprostředně dotýká. Na některé základní věci by si i děti měly začít dělat názor a je dobře, když se začnou vyptávat.

Klidné vody naší farnosti nedávno rozvířilo tvrzení, že volit KSČM je hřích. Někteří jste se vážně zamýšleli, kde se o tom píše v Desateru. Odpověď je snadná. Jde přece o nedovolenou spolupráci se zlem. Stejně jako nemohu s čistým svědomím otevřít zlodějům dveře sousedova domu, tak nemohu bez viny vložit moc ve státě do rukou lidí, kteří ve jménu svých představ o životě společnosti nerespektují základní lidská práva. Potomci sedláků vystěhovaných za starého režimu z naší vesnice, nebo protiprávně poslaní za mříže o tom vědí své. Své o tom ví i církev, jak si stále můžeme připomenout díky výstavě na Pražském Hradě.

Problém KSČM není v jednotlivých členech strany. Dodnes se v ní najdou – stejně jako v minulosti – lidé rozumní a pracovití, s nimiž je třeba diskutovat o různých konkrétních problémech a hledat společná řešení zejména na úrovni obcí. Tvorba zákonů však do jejich rukou nepatří. Nezapomínejme na tichou a tragickou oběť Jana Palacha!

Děti se mě ptají, jestli se dnešní komunisté mají pořád poměřovat zkušenostmi z doby před listopadem 1989. Moje odpověď zní ano. K žádné změně ideálů, ani k revizi vlastní minulosti spojené se skutečnou lítostí nad křivdami a zločiny, komunistická strana nepřistoupila. Její myšlení naopak vystupuje zřetelně napovrch například v souvislosti s kauzou tzv. církevních restitucí. Zdá se mi, že komunisté už nějakou dobu svými veřejnými prohlášeními sondují terén, kam si mohou dovolit zajít. Ve chvíli, kdy dostanou do rukou moc, nebudou hledět na právo a spravedlnost, ani nebudou šetřit svoje odpůrce.

Čistky sedmdesátých let připomínají už nyní některé nenápadné události: podivné odvolání Daniela Hermana z pozice ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů; umlčování nepohodlných novinářů typu Ferdinanda Peroutky, jr.. Zasvěcený komentář k této poslední kauze najdete brzy v úvodníku křesťanského časopisu RC Monitor (číslo 20/2013).

Znepokojení přemýšlivých občanů právem vyvolává způsob, jakým se po letošním pádu vlády dostala do Strakovy akademie reprezentace SPOZ. Její čestný předseda, vybraný v lidovém hlasování do úřadu Prezidenta republiky, se pravděpodobně inspiruje v Rusku, takže nás ještě v mnohém překvapí. Svatý Václave, oroduj za nás!

Ačkoliv je na definitivní závěry brzy, ovoce první přímé volby Prezidenta ukazuje, kam by naši zemi mohl dovést ÚSVIT pana Okamury se svým pokusem o zavedení tzv. přímé demokracie. Je sice krásné nadšeně hovořit o společenském systému ve Švédsku a ve Švýcarsku, ale Česká republika má své vlastní dějiny a tím i dané možnosti. Ignorovat tuto skutečnost znamená dopustit se chyby, jakou dělají západní mocnosti typu USA, když svou představu demokracie už léta neúspěšně exportují do arabského světa.

Naprosto negativní hodnocení si za poslední dvě desetiletí vysloužily i polistopadové politické strany v čele s ODS, takže voliči to v České republice skutečně nemají snadné. Mnozí se ohlížejí po něčem novém a neokoukaném. V tom se ale ukrývá velké riziko, jak ukázaly trpké zkušenosti se stranou Věci veřejné, která šla do sněmovny v roce 2010 se ziskem téměř 11% hlasů. Zda jsme se letos v předčasných volbách dokázali zorientovat lépe, ukáže čas. Zajímavý je v tomto ohledu osobní pohled na letošní volební možnosti z pera Karla Janečka, zakladatele nadačního fondu proti korupci. Video s jeho prohlášením ze dne 21. 10. 2013 má jistě smysl shlédnout i po volbách. Brzy uvidíme, zda se mu podařilo situaci správně vystihnout.

+ otec Tomáš