Postem proti násilí

Situace statisíců lidí trpících pod vojenskou převahou samozvaných vůdců na severu Iráku a v Sýrii zůstává kritická. O jejich statečnosti, ale i obavách svědčí také jedna z Iráčanek žijících v Itálii.

Paní Ester je hrdá na to, že nikdo z její rodiny nezvolil nabídnutou možnost konvertovat k islámu, když do jejich domova na severu Iráku vtrhly bojovníci „islámského státu“. Jak známo, křesťanským obyvatelům obsazeného území zůstaly tři možnosti, neskutečně vysoká daň pro „nevěřící“, okamžitý odchod s holýma rukama, nebo smrt. Statisíce lidí se už daly na útěk uvnitř vlastní země, žijí ve velmi svízelných podmínkách, často závislí na humanitární pomoci, kterou je ale velmi těžké organizovat. V severních oblastech Iráku navíc pomalu začíná být zima, zatímco Bagdád čelí tropickým teplotám, o nichž Evropané nemají představu.

Paní Ester neskrývá obavy z dalšího vývoje. Na základě zkušeností z předchozích let nemá důvěru v upřímnost snahy americké vlády o zastavení radikálů. Smutnou realitou je podle ní také skutečnost, že Irák po roce 2003 ztratil vlastní obranyschopnost nuceným rozpuštěním jeho silné armády. V současné chvíli tak může padnout do rukou islamistů i samotné hlavní město, které je zatím relativně klidným útočištěm uprchlíků ze severu. Přes tyto špatné vyhlídky chtějí rodiče, bratr i ostatní příbuzní paní Ester zůstat ve vlasti.

Věřící z farnosti Senice na Hané a Cholina, kteří vzali vážně výzvu svých pastýřů ke společné modlitbě a postu za pronásledované bratry a sestry, jsou pro všechny postižené svědky naděje. Pokračujme tedy i nadále ve snaze o překonání lhostejnosti a vytrvejme v modlitbě, dokud se nevrátí mír.