Pastýři se vrátili

Evangelium při sváteční mši na Nový rok dává prostor betlémským pastýřům, kteří se jdou poklonit narozenému Ježíši. Celkem se jich v úryvku o pouhých pěti verších týká devět sloves. (Lk 2,16-21)

Pokud si během přípravy na bohoslužbu poctivě všechna tato slovesa vyhledáte, zjistíte, že jsou až na jednu výjimku biblickým vypravěčem uspořádána do dvojic. Pastýři nejprve „pospíchali a nalezli“ děťátko v jeslích, potom „uviděli a vypravovali,“ co o něm věděli. Nakonec čteme, že „velebili a chválili“ Boha, protože „slyšeli a viděli“ mnoho podivuhodného. Přesně uprostřed těchto devíti slovech nacházíme jediný výraz, který zůstal lichý: „Pastýři se zas vrátili.“ (v. 20)

Co pro nás může znamenat tato věta? Muži se vrátili ke svým stádům, a tím i ke svému celoročnímu zaměstnání. Na první pohled žili zase jako dříve. V noci se pravidelně střídali na hlídce, ve dne hledali pro svěřené ovce novou pastvu. Putovali krajem z místa na místo a není divu, že se jejich stopa v Bibli ztrácí. Pastýři však byli natrvalo proměnění. V Betlémě zažili na vlastní oči, že Bůh je jim blíž, než by se kdy odvážili doufat. Není to krásný obraz člověka, který prožil křesťanské Vánoce?

___________________

OTEC TOMÁŠ AKTUÁLNĚ:

Milí přátelé, dovolte, abych vám na prahu nového roku popřál šťastné dny, prozářené vánoční zkušeností tiché Boží blízkosti. +OT