Pokoušení pod lupou

Naléhavá otázka „Co mě pokoušíte?“, kterou uslyšíme při nedělní mši svaté z úst Ježíšových na adresu farizeů, může vést k zamyšlení nad tímto silným slovem.

Pokoušet někoho znamená nemít s ním dobrý úmysl, snažit se ho vtáhnout do pasti, navádět jej k takovému jednání, které by na něj přivedlo neštěstí. Přesně to se odehrává v evangelijním příběhu (Mt 22,15-22), kde se farizeové nejprve důkladně radí, aby svůj plán proti Ježíšovi učinili obzvláště zákeřným. Záměrné pokoušení je tedy ošklivá věc a v tomto smyslu může být jedině dílem člověka, případně ďábla, nebo obou dohromady. Pokušení naopak nikdy nebude dílem Boha, který má s námi jen ty nejlepší úmysly. V Novém zákoně čteme: „Bůh nemůže být pokoušen ke zlému a sám také nikoho nepokouší“ (Jak 1,13).

Největším zlem, které nás může postihnout je vzpoura proti Bohu, jež je jádrem každého hříchu, a proto nás Ježíš učí modlit se, abychom „neupadli do pokušení“. Bez pomoci Ducha Svatého je člověk vůči pokušení slabý (srv. Mt 26,41). Řecký výraz pro sloveso „pokoušet“ někoho (peirazein) může ovšem někdy znamenat také „podrobit zkoušce“ v neutrálním nebo dobrém slova smyslu. Proto je psáno o Bohu, že zkouší duše spravedlivých jako zlato v tavící peci (srv. Mdr 3,5-6).

Písmo svaté zná i výraz „pokoušet Boha“, který musí mít evidentně jiný význam než pokoušet ke zlému, nebo podrobit prospěšné zkoušce. „Proč pokoušíte Boha?“, ptá se Mojžíš Izraelitů na poušti, když reptají, že měli raději zůstat v Egyptě (Ex 17,2). Na tytéž události naráží i svatý Pavel v dopise Korinťanům, když varuje: „A také nechtějme zkoušet Pána, jako to dělali někteří z nich“ (1Kor 10,9). Velmi výstižné je napomenutí proroka Izaiáše vůči judskému králi, který ve své úzkosti nechtěl důvěřovat Hospodinu: „Což je vám málo zkoušet trpělivost lidí, že chcete zkoušet i trpělivost mého Boha?“ (Iz 7,13) Pokoušet Boha tedy znamená projevovat vůči Němu svým chováním nevděčnost a nedůvěru, a tak zkoušet Boží trpělivost k naší vlastní škodě.

I když se nám někdy zdá, že darebáci všeho druhu hřeší a nic se jim nestalo, zatímco dobrým lidem se daří o poznání hůře, nedejme se zmást. Známé české přísloví praví: Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.  Ježíš to také ví, a proto opakuje závažná slova Mojžíšova zákona: „Nebudeš pokoušet Hospodina, svého Boha“ (Mt 4,7; Dt 6,16).

____________________

OTEC TOMÁŠ AKTUÁLNĚ:

Milí přátelé, mám radost z prvního drobného úspěchu ve škole. Zkouška z anglického jazyka – která se konala v pondělí – dopadla dobře. Mohu si tedy odškrtnout jeden ze tří předepsaných jazykových testů. Další mě čeká za půl roku z francouzštiny. Nespěchám, abych měl čas se danému jazyku skutečně věnovat. Když to půjde, chtěl bych zajet v únoru na pár týdnů přímo do Francie. Učit se jenom tak, abych „prošel“ u zkoušky, je pro život většinou k ničemu. +OT