Žehnání osob

Obřad žehnání je součástí každodenního života církve. Má velmi mnoho podob a může se týkat jak osob, tak domů nebo věcí. Cílem žehnání je vždy oslava Boha, Dárce všech dobrých darů, a zároveň posvěcení věřících, aby rostli ve zbožnosti a hlouběji chápali smysl vlastního života a poslání.

Benedikcionál – liturgická kniha žehnacích modliteb – stanovuje kdo, kde a jakým způsobem je oprávněn žehnání provést. Některá žehnání mohou konat jménem církve i laici (ti, kdo nepřijali svátost kněžství). Případné dotazy ohledně jednotlivých možností vám na faře rádi zodpovíme. V českém benedikcionálu jde zejména o následující situace:
 
ŽEHNÁNÍ RODIN (pověřená osoba: K+J, nebo L – nejlépe jeden z rodičů)
Bůh je zcela zvláštním způsobem přítomen tam, kde manželé naplňují svěřený dar lásky a podílejí se na vzniku nového života, na jeho růstu a výchově. Obřad žehnání rodiny se koná buď v kostele, nebo v domácnosti.

ŽEHNÁNÍ MATCE ČEKAJÍCÍ DÍTĚ (K+J, nebo L)
S dítětem přichází Boží požehnání vždycky. Těhotenství však bývá zvláště pro matku také poměrně zátěžovou situací. Obřad vyprošující ženě i dítěti ochranu se koná se v kostele, v domově rodiny nebo přímo v porodnici.

ŽEHNÁNÍ MANŽELŮM (K – zvláště při významném výročí svatby)
Koná se vždy v kostele, obvykle při děkovné mši svaté spojené s obnovou manželského slibu. V naší zemi je zvykem nabízet toto žehnání všem přítomným manželským párům o svátku sv. Rodiny (neděle po Vánocích).

ŽEHNÁNÍ DĚTEM (K+J, nebo L)
Příležitost ani místo konání nejsou blíže určeny. Rozlišují se žehnání dětem předškolního věku a žehnání školní mládeži. V rámci bohoslužby má obřad význam např. při zahájení či skončení školního roku.

RODIČOVSKÉ POŽEHNÁNÍ (L – rodič)
Koná se podle uvážení rodičů kdykoli a kdekoli. Na závěr modlitby rodiče žehnají své dítě křížem na čelo se slovy: „Ať tě chrání od všeho zlého všemohoucí Bůh, Otec i Syn i Duch Svatý.“

RODIČOVSKÉ POŽEHNÁNÍ PŘED DŮLEŽITÝM ŽIVOTNÍM KROKEM DÍTĚTE (L – rodič)
Důležitým krokem se zde myslí např. vstup do manželství, odjezd na dlouhou a nebezpečnou misi (kdysi nástup vojenské služby), odchod na studia, nástup do zaměstnání atd. Byla by škoda nevyužít podobných příležitostí zvoucích k modlitbě.

ŽEHNÁNÍ PŘI ZÁSNUBÁCH (L – např. jeden z rodičů snoubenců)
Zásnuby v křesťanském pojetí jsou výrazem odpovědnosti za dar lásky mladých lidí, jejichž vztah směřuje k manželství. Slaví se zpravidla doma za přítomnosti obou snoubenců, jejich rodičů a přátel. Podle možností nezapomínejte na vhodný zpěv.

ŽEHNÁNÍ NEMOCNÝM (K+J, nebo L)
Koná se většinou při návštěvách nemocných doma, v ústavu nebo nemocnici. Podle vhodnosti však může být tento obřad i v kostele. Žehnací modlitby vyprošují nemocnému trpělivost, útěchu a posilu. Pamatují i na ty, kdo o nemocného pečují. Zvláštní modlitba je určena pro žehnání nemocného dítěte.

ŽEHNÁNÍ PŘI UMÍRÁNÍ (K+J, nebo L)
Modlitba je tím nejpřirozenějším, co lze dělat u lůžka nemocného, jehož stav se přiblížil k okamžiku smrti. Je zcela jasné, že není správné ponechávat takové osoby osamocené. Často si však ani jejich rodina příliš neví rady, o čem s nimi hovořit. Obřad žehnání může poskytnout vhodná slova, která v kritickém okamžiku nadcházejícího loučení, posílí jak umírajícího, tak i jeho okolí.

ŽEHNÁNÍ STARÝM LIDEM (K+J, nebo L)
Koná se v kostele, v rodině nebo ústavu, buď jednotlivě, nebo společně pro více seniorů. Stáří je těžké, postesknou si často naše babičky a dědové. Víra nás však ujišťuje, že stáří je také Božím darem. Právě skrze šediny a vrásky lidí „požehnaného věku“ se mohou jejich blízcí setkat s životní zralostí a zkušeností předchozích generací.

ŽEHNÁNÍ KATECHETŮM PŘI JEJICH USTANOVENÍ (K+J)
Koná se v kostele při bohoslužbě a týká se těch, kdo jsou v diecézi ustanoveni ke službě katechetů.

ŽEHNÁNÍ POUTNÍKŮM PŘED POUTÍ (K+J)
Napomáhá věřícím prožít nadcházející poutní cestu nebo zájezd s větším duchovním užitkem. Místo konání není určeno.

ŽEHNÁNÍ POUTNÍKŮM PO NÁVRATU Z POUTI (K+J)
Obřad mající charakter poděkování za obdržené milosti se koná v kostele, příp. v dopravním prostředku.

ŽEHNÁNÍ NA CESTU (K+J)
Obřad má široké možnosti použití jak pro dobro jednotlivců, tak i pro církevní společenství. V dnešní době vysoké mobility nechybí příležitosti pro skutek víry, kterým prosba o požehnání na cestu jistě je. Při bohoslužbě v kostele se obřad může použít např. při žehnání tříkrálovým koledníkům.
____________________________

Vysvětlivky pověřených osob: K – biskup či kněz; J – jáhen; L – pokřtěný laik